* Prosinec 2021  – Nesejděte ze své cesty a neztraťte své srdce! PF 2022

* Prosinec 2021  – Viděl jsem film TŘI PŘÁNÍ PRO POPELKU, tedy norský remake slavné česko-německé pohádky z roku 1973. Pár postřehů a poznámek za mě: 1) Je super, že nějaký bezmála padesát let starý český film někomu v cizině stojí za to, aby ho znovu natočil, 2) Trochu mě zaskočily motivy močení, prdění, psího exkrementu a Popelčina naznačeného pokukování po mužském penisu, ale budiž. Když se svého času z filmového plátna vůbec poprvé ozval zvuk splachovacího záchodu, prý to vyvolalo vlnu obrovského diváckého pohoršení, a vidíte – dnes už to nikdo neřeší. 3) Na zámku i na statku žijí společně běloši, černoši, Turci i Asiaté a nikdo to neřeší. Stejně tak nikdo neřeší, jestli má někdo jednu ruku, nebo jestli kluk tancuje s klukem. Je to tak samozřejmé, že velká mediální debata o nějakém gay polibku, která předcházela české premiéře, mi přijde vlastně úsměvná. 4) Princův zámek z dálky svými siluetami ze všeho nejvíc připomíná hrad, který zdobí logo studia Walta Disneye. Kde je nějaká norská tradice a čest? Není už té kosmopolitnosti (a bezpohlavnosti) přece jen trochu moc? 5) Film v některých scénách původní předlohu cituje víc než doslovně, v jiných se snaží jít vlastní cestou. Originální je hlavně ve svém finále. Zejména nápad se třetím oříškem se mi opravdu hodně líbí. Zajímavý je i motiv polární záře, ten ale bohužel k ničemu nevede. 6) Norská macecha je ze všeho nejvíc Cruellou de Vil ze „101 dalmatinů“ než čímkoliv jiným. Od v Čechách narozené Němky Caroly Braunbockové (dabované Jaroslavou Adamovou) se liší opravdu hodně. Naopak norská Dora je hodně rozpačitá, ani ryba, ani rak. 7) Norská verze víc pracuje s gradací. Nespěchá ke konci, snaží se patřičně prodat každou emoci. 8) Václav Vorlíček se k chystanému norskému remaku svého času vyjadřoval velmi skepticky. Aspoň v soukromí. S úsměvem mi přiznával, že ho na celé akci zajímá především její finanční rozměr. Bylo by zajímavé, jak by dnes hodnotil výsledek. Podle mě to čekal mnohem horší.

Ať už je to ale jak chce, to nejcennější z filmu přece jen vypadlo – rošťácký nadhled, jasné zakotvení v čase a prostoru, pevně sevřené vyprávění, o dívčí něze a ženské rafinovanosti Libuše Šafránkové ani nemluvě.

* Prosinec 2021  – Konec roku 2021 je na spadnutí, tak se sluší trochu bilancovat.

Největší šok – úmrtí Libuše Šafránkové. Byl to blesk z čistého nebe, kterému jsem odmítal uvěřit. Mnohokrát jsem byl zván do DVTV, abych mluvil ohledně smrti toho či onoho tvůrce. Vždycky jsem zdvořile odmítl. Tentokrát jsem kývl. Ne snad že bych chtěl, ale spíš jsem cítil, že musím. Už kvůli Pepíkovi Abrhámovi, se kterým jsem kdysi dělal „Hoteliéra“ a kterého mám upřímně rád. Nevím, co jsem tam říkal. Byl jsem v emocích, zahlcený. Tu informaci jsem sám neměl zpracovanou, natož abych o ní byl schopný vyprávět někomu jinému. O to víc mě potěšilo, když mi Pepík v den pohřbu za to poděkoval. „Jsem moc rád, že jsi to na sebe vzal,“ řekl mi. S odstupem času si uvědomuji, jak málo hlavních rolí si ve filmu jeho maminka zahrála. Pokud pomineme pohádky, v nichž zářila, pak nám zůstanou převážně vedlejší komediálně laděné postavy, které ale zvláštním způsobem dokázala udělat nepřehlédnutelnými. A často i nezapomenutelnými. Nebylo to jen její dívčí něhou, líbezností a šarmem, ale zejména jemností humoru. Její postavy byly chytré, neodolatelným způsobem mazané a ženské, přesné i v tom nejjemnějším gestu. Uvědomil jsem si, jak zoufale v její filmografii chybí silný dramatický titul, to, co má Jiřina Bohdalová v „Uchu“ nebo Iva Janžurová v „Petrolejových lampách“. I tak jí ale patří zcela výjimečné místo v dějinách české kinematografie, Libuše Šafránková prostě byla jen jedna. Jedinečná!

Největší radost – širší nominace na Oscara pro film ŠARLATÁN . Je to jako dotknout se snu. Na začátku si vymyslíte nějaký film a na konci se ocitnete ve společnosti těch nejlepších filmů světa. Upřímně, dostal jsem se dál, než jsem si myslel, že se kdy dostanu. Samotná nominace nám sice unikla, podle renomovaných odborníků ale nejspíš velmi těsně. I tak ale obrovská spokojenost. Velkou radost mi udělala i nominace na Zlatý glóbus pro MOJE SLUNCE MAD už jen pro to, že jeho režisérka Michaela Pavlátová je nejen skvělá kumštýřka, ale navíc i moc fajn člověk.

Nejsilnější tlak – práce na pohádce TAJEMSTVÍ STARÉ BAMBITKY 2 . Už jednou jsem osud pokoušel, když jsme se rozhodli udělat dvojku Anděla Páně. Tehdy to vyšlo víc než skvěle. Tentokrát to bylo o to těžší, že režisér Ivo Macharáček se rozhodl nespolupracovat prakticky s nikým, s kým dělal na jedničce. Aby toho nebylo málo, pro producenty Roberta Plavce a Radomíra Vašáka to byl vůbec první film, který v životě dělali, pro střihače Zdeňka Smrčku jakbysmet, kameraman Jan Kvasnička na tom byl s jedním (nepříliš dobrým filmem) jen o málo lépe… Navíc se všichni neustále navzájem chválili, plácali se po ramenou, jak je všechno skvělé. Měl jsem kdesi hluboko uvnitř sebe šílený strach, abychom se plnou rychlostí neřítili do betonové zdi. Snažil jsem se být dvojnásob opatrný a pečlivý, ale protože premiéra byla kvůli koronaviru na poslední chvíli odsunuta, odpověď na otázku, jak se nám to povedlo, pořád neznám. Takže nervy tak trochu tečou pořád dál.

Nejdelší pauza – osm měsíců zavřená česká kina! Nikdy jsem si nemyslel, že by se něco podobného mohlo stát. Ale už jsem zažil pád komunismu, rozpad státu, stoletou povodeň, prohibici, pandemii, tak proč mě to vlastně překvapuje. Bohužel, stalo se to, co se nutně muselo stát, nejdřív se všechny premiéry osm měsíců odsouvaly jedna za druhou a pak, když se kina konečně otevřela, se filmy začaly kanibalizovat navzájem. Na zajímavá čísla divácké návštěvnosti dosáhlo jen pár titulů, bohužel. Spousta zajímavých i vyloženě velmi dobrých filmů zapadla. Snad jejich čas ještě přijde, moc bych jim to přál.

Největší dobrodružství – začali jsme natáčet sérii televizních komedií podle scénáře Marka Epsteina v režii Jiřího Vejdělka. V roce 2021 jsme stihli dvě – BEZVA ZUBY NA ZÁSNUBY a RUCE V ZÁRUCE. Do dalších dvou se pustíme v únoru 2022, tak držte palce!

* Prosinec 2021  – Předvánoční pohled na obrazovku mého počítače. V severoněmeckém Hamburku finišují práce na zvuku celovečerního debutu Michala Blaška OBĚŤ. Projekce v dokonale vybavené mix hale by samozřejmě byla výrazně lepší, ale vzhledem ke vzdálenosti (a pandemii) nezbývá než nasadit sluchátka a špicovat uši aspoň takhle. Doslova na poslední chvíli se schvaluje film o filmu k pohádce TAJEMSTVÍ STARÉ BAMBITKY 2. A do toho ještě finišujeme s pracemi na traileru k filmu POSLEDNÍ ZÁVOD scenáristy a režiséra Tomáše Hodana, který ukáže, jak to bylo skutečně s příběhem Bohumila Hanče a Václava Vrbaty během legendárního závodu na 50 km na jaře 1913. Ve filmu uvidíte i toho, kdo byl zatím z příběhu z nejrůznějších důvodů důsledně vymazáván – pražského Němce Emericha Ratha.

* Prosinec 2021  – Přece jen se letos jedna projekce pohádky TAJEMSTVÍ STARÉ BAMBITKY 2 uskutečnila. V tom docela nejmenším sále jednoho pražského multiplexu se sešli tvůrci filmu se svými rodinami, aby udělali symbolickou tečku za rokem obrovské spousty práce, která ale nemohla být korunována premiérou. Pokud omikron nějak výrazněji nezamíchá kartami, ostatní diváci se dočkají 10. února 2022.

* Prosinec 2021  – Naprosto skvělá zpráva dnes přišla ze zámoří! Česko-francouzsko-slovenská koprodukce MOJE SLUNCE MAD režisérky Michaely Pavlátové získala nominaci na Zlatý glóbus v kategorii nejlepší animovaný film. Velká gratulace všem tvůrcům! Pokud se nepletu, jediný český film, který se zatím z tohoto prestižního ocenění mohl radovat, je Kolja režiséra Jana Svěráka.

* Prosinec 2021  – „Utíkej, Kryštofe, utíkej!“ Mistři zvuku finišují s pracemi na celovečerním debutu Tomáše Hodana POSLEDNÍ ZÁVOD. V roli legendárního Bohumila Hanče se představí Kryštof Hádek.

* Prosinec 2021  – Prestižní americký časopis Variety zařadil snímek MOJE SLUNCE MAD režisérky Michaely Pavlátové mezi 26 kandidátů na Oscara v kategorii nejlepší animovaný film. Budeme moc držet palce! Kdyby vyšla aspoň nominace, bylo by to skvělé!

* Prosinec 2021  – Režisér Václav Kadrnka slaví se svým filmem ZPRÁVA O ZÁCHRANĚ MRTVÉHO další festivalový triumf. Na kolumbijském festivalu Al Este získal Cenu za nejlepší film.

* Listopad 2021  – Scenárista, režisér a producent Václav Kadrnka získal za svůj film ZPRÁVA O ZÁCHRANĚ MRTVÉHO na 52. ročníku IFFI v indickém Goa Stříbrného páva za nejlepší režii. Gratulace veliká!

* Listopad 2021  – Podpořil jsem první filmy celé řady dnes už respektovaných tvůrců – Olma Omerzu, Jiřího Mádla, Slávka Horáka, Radka Bajgara, Beaty Parkanové, Jiřího Havelky… U některých to šlo lépe, u některých hůř, některé prosadit do realizace byla vyloženě bitva. Momentálně dokončujeme další dva zajímavé (a dle mého i velmi povedené) debuty a sice OBĚŤ Michala Blaška a KDYBY RADŠI HOŘELO Adama Rybanského. Včera mi programová rada České televize schválila další dva debuty. Se Zuzkou Kirchnerovou se moc těším na road movie KARAVAN. Bude to extrémně těžký film, ale navzdory tomu máme ty nejvyšší ambice. A s Tomášem Kleinem se na jaře příštího roku pustíme i do adaptace románu Jáchyma Topola CITLIVÝ ČLOVĚK. Kniha vyšla kromě jiných i v Itálii, Francii, Německu, Polsku, Nizozemsku či Srbsku a brzy by měla vyjít i ve Spojených státech. Moc bych si přál, aby stejně zajímavý byl pro svět i náš film. Tak držte palce!

* Listopad 2021  – Stalo se bohužel to, čeho jsem se bál. Premiéra pohádky TAJEMSTVÍ STARÉ BAMBITKY 2 je s ohledem na současnou pandemickou situaci odložena na rok 2022. Přesné datum bude včas oznámeno.

* Listopad 2021  – Na pomezí tíživého snu, drsné pohádky, pradávného mýtu a poetické básně se odehrává příběh třináctileté Kyony, která se společně se svým dvanáctiletým bratrem Adrielem ocitne bez rodičů, v cizí zemi, na útěku, vydaní napospas lidem různých charakterů a zájmů. Procházejí rozbouřeným kontinentem, hledají nejen své blízké, ale i sami sebe, ze všeho nejvíc však svobodu a naději pro svůj život. Jejich cesta z dětství do dospělosti je vystavena řadě těžkých zkoušek. Stařičká Kyona (Taťjana Medvecká), která svůj příběh vypráví, dokázala v oněch bouřlivých časech svůj život uchránit. Jak to ale dopadlo s ostatními? S matkou a otcem? Mladšími sourozenci? Odvážným Iskanderem? Úlisným překupníkem Jonem? Cirkusovou principálkou, která si nechává říkat Madam? Či okouzlujícím mladíčkem Erdewanem?

Strhující francouzsko-německo-český animovaný film PŘES HRANICI vytvořený unikátní technikou malby na skle vstupuje do tuzemských kin nejdřív díky Festivalu francouzského filmu, od 25. listopadu pak i do běžné distribuce. Myslím, že příběh naděje a vytrvalosti se do této rozbouřené doby dost dobře hodí, nenechte si ho ujít.

* Říjen 2021  – Potkali jsme se v létě 2020 u Berounky, když natáčel televizní seriál Osada. Měl zrovna den volna, nesl si k vodě paddleboard, byl opálený a usměvavý. Ke scénáři jeho nového filmu jsem měl řadu výhrad, ale uklidňoval mě: „Neboj, budeme točit až příští rok od poloviny července, to je spousta času, dodělám seriál a pak se na to vrhneme.“ I nechal jsem ho tedy v klidu dodělat Osadu a pak, v lednu 2021, když jsem ležel s covidem ve vysokých horečkách, mi volá: „Příští měsíc točíme. Máme herce jenom pro sebe, máme celý resort jenom pro sebe, navíc nám krásně nasněžilo, co víc si přát…“

Tenhle film nesl celou řadu obtíží, které jsme museli za pochodu řešit: 1) Postav jak na orloji → udržet je všechny v příběhu tak, aby byly všechny srozumitelné a zábavné a aby každá z nich měla svůj vývoj, 2) Dva žánry v jednom filmu → nedovolit, aby detektivka převálcovala nebo dokonce zadusila komedii, 3) Ze všech možných konců, které se nabízely, najít ten nejlepší možný, tedy jasný, srozumitelný, úderný, vtipný (a pokud možno morálně nepokřivený).

Jak se nám to všechno povedlo, o tom se můžete přesvědčit v kinech právě teď. Film se jmenuje KURZ MANŽELSKÉ TOUHY a režisér Radek Bajgar v něm vypráví příběh pěti manželských párů, které se rozhodly vrátit do svých životů vášeň. Pomoct jim k tomu mají kurzy pevného objetí, které pořádá doktor Mazel. Obsazení? Hvězdné! Vojtěch Kotek, Jiří Bartoška, Jana Plodková, Lenka Vlasáková, Stanislav Majer, Radek Holub, Petra Nesvačilová, Lukáš Latinák, Eva Leinweberová, Josef Polášek, Lucia Siposová, Ivana Uhlířová, Šárka Vaculíková, Vasil Fridrich a další.

* Říjen 2021  – Pandemická čísla (už zase) raketově rostou, ale všichni okolo pohádky TAJEMSTVÍ STARÉ BAMBITKY 2 mohutně finišují, aby se všechno stihlo tak, jak má, tedy do 9. prosince 2021, kdy bychom vás rádi pozvali do kina. Držte palce nám i sobě, bude to ještě dramatické!

* Říjen 2021  – Robert Hloz, jeden z největších talentů českého filmu, se konečně naplno pustil do natáčení svého celovečerního debutu – sci-fi thrilleru BOD OBNOVY. Scénář je postaven na skvělém nápadu, producenti dlouhá léta sháněli peníze u nás i v zahraničí, tak nezbývá než držet palce. Sci-fi u nás přece jen nevznikají každý rok.

* Říjen 2021 – Dojemný, křehký, emocionální! Takový je celovečerní debut režisérky Michaely Pavlátové MOJE SLUNCE MAD o mladé Češce Heleně, která se provdá do Afghánistánu za svého někdejšího spolužáka Nazira, za velkého udatného medvěda s něžným srdcem a spoustou lásky. Ačkoliv je to film animovaný, brzy na něco takového zapomenete. Propadnete se do příběhu, do exotického prostředí, které vás bude stejně tak bavit jako dojímat a děsit, a poznáte lidi s jinými tradicemi a jinou kulturou, ale s úplně stejnými problémy, jaké máme my.

Snímek získal Cenu poroty na nejprestižnějším festivalu animovaného filmu na světě ve francouzském Annecy, skvělé ohlasy v tisku a pozornost dalších festivalů, proto se tvůrci rozhodli s filmem ucházet i o Oscara v kategorii nejlepší animovaný film. Míša Pavlátová na jednu oscarovou nominaci už dosáhla s krátkým filmem Řeči, řeči, řeči…, moc bych jí přál, aby to vyšlo i tentokrát. Je to mimořádně talentovaná režisérka a mimořádně fajn člověk.

* Říjen 2021 – Měl jsem možnost navštívit řadu bývalých koncentračních táborů – Terezín, Osvětim, Mauthausen, Majdanek… V každém z nich jsem narazil na spoustu strhujících příběhů, které by si zasloužily svůj vlastní film. Říkal jsem si, že aspoň jeden z nich bych měl jednou přenést na filmové plátno, takže když přišel Ondřej Zima (Evolution films) a Rasťo Šesták s Petrem Bebjakem (DNA Production) s myšlenkou zfilmovat příběh dvou Slováků, kterým se podařilo na jaře 1944 utéct z Osvětimi ne snad proto, aby si zachránili vlastní životy, ale aby zachránili statisíce životů jiných, ani na vteřinu jsem nepochyboval o tom, že do tohoto projektu prostě jdu.

Během let se projekt musel potýkat s nejedním problémem, mj. nás opakovaně nepodpořil český fond v žádosti na výrobu, kvůli covidu se musela hned několikrát měnit premiéra, ale snad to všechno stálo za to. ZPRÁVA konečně vstupuje do českých kin a kromě skvělých recenzí ve světovém tisku má za sebou i uvedení v kinech v USA, Kanadě, Brazílii, Španělsku, Portugalsku, Francii či Japonsku. Celkem byl film už prodaný do celkem 99 teritorií – od velkých trhů, jako je Čína, až po nesrovnatelně menší, jakými jsou třeba Kapverdy či Burkina Faso.

* Říjen 2021 – Televizní komedie BEZVA ZUBY NA ZÁSNUBY a RUCE V ZÁRUCE scenáristy Marka Epsteina a režiséra Jiřího Vejdělka, které připravujeme v rámci volného cyklu HLAVNĚ TO ZDRAVÍ, jsou hotové! Uf. Byla to práce veliká a těžká, snad se ale obě komedie budou divákům líbit.

* Září 2021 – Do slovenských kin po několika odkladech způsobených koronavirovou pandemií konečně vstoupil slovensko-česko-německý film ZPRÁVA režiséra Petra Bebjaka. Loňský slovenský kandidát na Oscara se dočkal ve světě skvělých recenzí a velmi dobře zahájil i na Slovensku – s necelými 15 tisíci diváky se stal nejnavštěvovanějším filmem uplynulého týdne. Do českých kin dorazí ZPRÁVA 14. října.

* Září 2021 – Každý jsme jiný. Někdo vysoký, jiný tlustý. Někdo zrzavý, další pihatý. A všichni musíme svou jinakost přijmout či se s ní dřív nebo později vyrovnat. Tondův problém je, že – svítí! A rodiče se o něj bojí tak, že ho nikam nechtějí pouštět. Jenže pak se k nim do domu přistěhuje brýlatá holka Slávka, která má fantazie na rozdávání, a najednou je všechno jinak. Dokážou obě děti společnými silami odhalit, jaké tajemství skrývá jejich dům?

Animovaný film TONDA, SLÁVKA A GÉNIUS vzniká v ateliérech někdejšího Krátkého filmu na Barrandově pod režijním vedením Filipa Pošivače. A bude se natáčet až do jara 2022.

* Září 2021 – Ten příběh se skutečně stal. V něčem je jedinečný a v něčem je úplně stejný jako ten váš. Potkáte někoho, kdo je vám sympatický a komu také nejste úplně lhostejní. Dáte se dohromady. Nebo si to aspoň myslíte. Jsou chvíle, kdy je vám spolu úplně skvěle, a chvíle, kdy to nejde tak úplně podle vašich představ, plánů a snů. Blízkost a zájem o toho druhého (ale i sebe), ten stav, který nazýváme láskou, vás ale žene přes větší i menší peřeje v naději, že teď, za tím nejbližším ohybem řeky, už to bude poklidný proud zalitý jen a jen sluncem. A pokud slunce neuvidíte za tím nejbližším ohybem, tak za tím dalším už určitě ano. Vnímáte spoustu věcí. Signálů. Některým věnujete pozornost, jiným ne. Některé vyhodnotíte správně, jiným přikládáte zcela jiný význam, než jaký ve skutečnosti mají. A pak to všechno v jeden okamžik skončí a vy – zpravidla až s odstupem času – zjistíte, že ne všechno ve skutečnosti bylo tak, jak jste to tehdy prožívali a cítili.

O tom všem jsou MARŤANSKÉ LODĚ, příběh jedné lásky, tedy věci stejně banální jako věčné.

V angličtině nese film název Two Ships, což je idiom pro krátké, intenzivní setkání dvou lidí; pro setkání dvou lodí uprostřed noci, které se navzájem ozáří blikajícími světly a pak zase zmizí pohlceny tmou.

Běžte na ten film do tmy kina. Nechte ho na sebe působit. Otevřete se mu. Věřím, že po těch pětasedmdesáti minutách nebudete odcházet zklamaní, že v tom filmu najdete kus svých radostí, bolestí, sexuálních bouří, bláznivin, přísah, zklamání, trpkých vystřízlivění i hořkostí, prostě kus svého roztrhaného já, které si navzdory všemu nesete (a už navždy ponesete) někde hluboko uvnitř sebe.

* Září 2021 – Od 9. září je v českých kinech CESTA DOMŮ, po filmech Cesta z města (2000) a Cesta do lesa (2012) závěrečný díl Vorlovy volné trilogie o životě na současném venkově. Je to příběh, v němž každá postava má svůj předobraz v reálném životě.

„Města se chovají predátorsky a naší vesnici vykořisťují. A měšťáci jezdí do přírody vyhazovat své odpadky, fyzické i duševní. Živnosti a podnikání na venkově krachují, vesničané musí dojíždět za prací do měst, aby přežili. A města se dál a dál rozpínají do nekonečných skladů a nákupních center. Vypadá to, že jednoho dne se všechna města vzájemně propojí a vesnice zcela zaniknou,“ říká režisér Tomáš Vorel, který se netají tím, že filmem chce vzdát hold životu na venkově a soužití s přírodou.

„Musím říct, že nemám moc rád další a další pokračování filmů a byl jsem proto na začátku Cesty domů trochu skeptický. Ale když jsem pak viděl u Vorla sestříhaný film, tak jsem byl opravdu zaskočen. Je to podle mého názoru nejlepší film z těch tří. Je asi nejvážnější, i když humor tu rozhodně nechybí. Vorel překvapil,“ říká Tomáš Hanák.

* Září 2021 – V neděli 5. září padla v Ústí nad Labem poslední klapka filmu OBĚŤ režiséra Michala Blaška. Příběh inspirovaný skutečnou událostí, která se stala v Břeclavi na jaře roku 2012, kdy patnáctiletý ukrajinský chlapec tvrdil, že ho napadl trojlístek Romů a surově ho zbil, bude mít premiéru v českých kinech příští rok.

* Září 2021 – Do českých kin vstupuje novinka režiséra Olma Omerzu, komediální drama s detektivní zápletkou ATLAS PTÁKŮ. A co že se to vlastně skrývá za poněkud záhadným názvem? Režisér svůj film vidí takto: „Ve filmu se zabýváme fenoménem, který souvisí s dnešním virtuálně propojeným světem. Příběhů o osamělosti lidí, kteří útěchu hledají na síti, je kolem nás mnoho. Chtěli jsme přiblížit dnešní život; změny, které probíhají; rozdíly mezi generacemi a realitu globalizace, kdy je často těžké najít viníka za věci, které se kolem dějí. Film je vystaven na principu postupného odhalování kostlivců ve skříni. Události, které zdánlivě nemají společného jmenovatele, postupně vstupují do souvislostí. Celá řada malých rozhodnutí vyvolá náhody, které vedou ke komplikovanější zápletce a nakonec způsobí osobní tragédii. Film je zároveň kritikou patriarchálního světa, sobeckosti a úzkoprsého pohledu, který nepřipouští žádné pochybnosti. Ve filmu jsem chtěl vytvořit okamžik, kdy jsou postavy vydány napospas osudu. Okamžik, kdy jsou bezbranní, malí a poprvé mají pocit, že oni nejsou ti, kteří o věcech rozhodují. Že v životě existuje něco, co je přesahuje.“

* Srpen 2021 – Tři karlovarské premiéry. V hlavní soutěži byl v neděli 22. srpna uveden ATLAS PTÁKŮ režiséra Olma Omerzu. V soutěži Na východ od západu byly v pondělí 23. srpna uvedeny MARŤANSKÉ LODĚ režiséra Jana Foukala. A ve čtvrtek 26. srpna měla světovou premiéru v rámci hlavní soutěze ZPRÁVA O ZÁCHRANĚ MRTVÉHO Václava Kadrnky.

Za 8 dní jsem stihl vidět 19 filmů, zúčastnil se pěti hodinových besed v Domě ČT, navštívil (jen!) dva večírky a dvakrát se prošel po červeném koberci, což je věc, která se nikdy neomrzí. A teď bych chtěl ze všeho nejvíc spát!

* Srpen 2021 – Karlovarský festival ještě nezačal a už je tu první velká radost. Celovečerní debut režiséra Michala Blaška a producentů Jakuba Viktorína a Pavly Kubečkové OBĚŤ triumfoval na KVIFF Eastern Promises 2021, konkrétně pak v sekci Work in Progress. V českých kinech bude film k vidění příští rok.

* Srpen 2021 – Pár fotek z letošní LETNÍ FILMOVÉ ŠKOLY. Trvala sice jen šest a půl dne, ale stála za to.

* Srpen 2021 – Po 22 natáčecích dnech skončilo v Olomouci natáčení komedie ŠNAJDR režiséra Miroslava Krobota s Pavlem Šimčíkem a Ivou Janžurovou v hlavních rolích. Premiéra je plánována na jaro 2022.

* Srpen 2021 – Připravit český program pro 47. ročník LETNÍ FILMOVÉ ŠKOLY pro mě bylo nejtěžší za ta léta, co to dělám. Vzhledem ke covidu 19, zavřeným kinům a dlouhé řadě hotových filmů, které nevěděly, kdy se dočkají premiéry, případně na jaký festival se dostanou, nebylo až do začátku léta jasné, s jakými filmy budeme moct počítat a s jakými ne. Snad se nám podařilo v dané chvíli maximum a těší mě, že i letos budeme hned několik filmů uvádět v české premiéře. Přijeďte od 6. do 12. srpna do Uherského Hradiště, rád se s vámi potkám.

* Srpen 2021 – „Vy děláte tak hezkou práci,“ pravila mnohokrát paní pokladní u nás v jídelně, když jsem si u ní platil oběd, a dívala se na mě jako na svatý obrázek. Bylo to milé, to ne že ne, ale také bylo cítit, že má o mojí práci trochu zkreslené a možná až naivní představy.

Asi by se jí nelíbilo, kdybych jí na dovolenou tahal scénáře, filmy, pořád s někým volal, psal a o něčem se s někým dohadoval. To by jí ten milý úsměv asi rychle zmizel. I když třeba takovou pohádku TAJEMSTVÍ STARÉ BAMBITKY 2 by řada z vás určitě viděla nejradši hned.

* Srpen 2021 – Krátký film režiséra Olma Omerzu POSLEDNÍ DEN PATRIARCHÁTU měl na konci července svoji světovou premiéru na americkém festivalu Indy Shorts, českou premiéru si odbyde na Letní filmové škole v Uherském Hradišti 10. srpna.

Hvězdně obsazený snímek vypráví o posledních hodinách života váženého lékaře, všeobecně respektované osobnosti a také hlavy početné rodiny. Ten na smrtelné posteli vyjeví neobvyklé přání – rád by viděl prsa přítelkyně svého vnuka. Počáteční rozpaky se mění v absurdní debatu, zda přání umírajícího vyhovět či ne. 

* Červenec 2021 – V pátek 16. července začal režisér Miroslav Krobot natáčet svůj třetí celovečerní film ŠNAJDR. Příběh pražského herce Pavla Šnajdra (Pavel Šimčík), známého z jednoho jediného televizního seriálu, jehož manželství se ocitlo v krizi a který se vydá do Olomouce nastudovat autorské představení se svojí babičkou (Iva Janžurová), jinak místní hereckou hvězdou, by měl být úplně jiný než jeho předchozí filmy. A já jsem na výsledek upřímně zvědavý. Původně jsem se totiž podílet na tomto filmu odmítl, scénář mi nepřišel dostatečně dobrý, ale následující změny – i díky dramaturgyni Markétě Prušinovské – mě přesvědčily, že by tu mohlo vzniknout něco hodně zajímavého a originálního. Jak říká Miroslav Krobot: „Film chápeme jako poctu tvořivosti a hravosti, s nadsázkou řečeno jako poctu životní filozofii, která chápe i neúspěch a prohru jako inspiraci.“ V kinech nejspíš na jaře 2022.

* Červenec 2021 – Nikdy jsem se před žádným rozhovorem nebál tolik jako, když mě na Letní filmové škole čekala masterclass právě s ním. Byl pro mě to, čemu se říká absolutní legenda. Bystrý, pohotový, vtipný, sarkastický, mimořádně vzdělaný. Bál jsem se, no, spíš věděl, že nic z toho, čím disponuje on, já nemám ani z desetiny. Byl ale také neobyčejně milý, noblesní a laskavý a tu větičku, kterou mi špitl na samém konci povídání, si budu pamatovat navždy.

Už to nebyl takový gejzír energie a nápadů jako počátkem 90. let v Novém Městě nad Metují, kdy jsem měl to štěstí je potkat dohromady i s panem Satinským, bylo to setkání v mnohém jiné, ale přesto nezapomenutelné. Pokud můžu doporučit, pusťte si dnes film Jak jsme hráli čáru. Všechno, o čem mluvím, v tom filmu a hlavně v jeho postavě najdete. A až bude na konci filmu stát sám na vlakovém nástupišti, dívejte se mu do očí.

Velké díky a velký respekt!

MILAN LASICA (3. 2. 1940 – 18. 7. 2021)

* Červenec 2021 – Někdy okolo roku 2007 měl producent Tomáš Hoffman myšlenku, že bych mohl být užitečný při vzniku filmu TAKOVÁ NORMÁLNÍ RODINKA. Moje setkání s Patrikem Hartlem ale nedopadlo dobře. Patrik, ačkoliv dělal svůj vůbec první film a nikdo ho neznal, měl ve všem jasno, o ničem nepochyboval, všechno věděl, takže jsem se otočil na podpatku a zase rychle šel. Jaké bylo moje překvapení, když jsme se s Patrikem potkali o nějakých deset, jedenáct let později při práci na filmu PRVOK, ŠAMPÓN, TEČKA A KAREL. Patrik už byl díky svým divadelním hrám a hlavně knižním bestsellerům velkou hvězdou. A jeho přístup k práci byl diametrálně odlišný: všem připomínkám naslouchal, byl otevřený vyslechnout si jakýkoliv názor. A byl nekonečně pečlivý. Nehodlal podcenit nejmenší detail. A opravdu nepodcenil. Jak se film povedl, si netroufnu hodnotit. Na to stejně nejlépe odpoví čas, ale za to nové setkání s Patrikem Hartlem a zcela jinou zkušenost s ním jsem moc rád.

Film PRVOK, ŠAMPÓN, TEČKA A KAREL má sice svoji oficiální distribuční premiéru až na samém konci července, ale po slavnostní premiéře 15. července v pražském Slovanském domě běží v předpremiéře na řadě míst České republiky.

* Červenec 2021 – Odchod do důchodu nemusí vždycky znamenat klid a pohodu. Pravý opak se stane hlavnímu hrdinovi filmu ZBOŽŇOVANÝ. Scenárista a režisér Petr Kolečko psal postavu pediatra Zdeňka (Jiří Bartoška) podle vlastního dědy.

* Červenec 2021 – Ve čtvrtek 15. července vstupuje do kin nový film režiséra Jana Prušinovského CHYBY. Netradiční romance vypráví příběh pětadvacetileté prodavačky z malého města Emy a třicetiletého pokrývače z nedaleké vsi Tomáše. Náhodně se potkali v baru a strávili spolu jednu noc. Z nečekané známosti se nakonec vyvinul vztah, který ale nečekaně zkomplikuje Emina minulost.

„Nikdy předtím jsem se o vztahovou romanci nezajímal. Dokonce jsem ve svých filmech zatím neměl ani dominantní ženskou postavu. A v tom jsem viděl obrovskou výzvu se do realizace tohoto příběhu pustit,“ odpovídá režisér Jan Prušinovský na otázku, proč se rozhodl jednoduchý a syrový scénář Romana Vojkůvky realizovat.

“Za chyby se platí. To mě napadlo, když jsem poprvé četla scénář. Myslím, že je dobré to občas říct nahlas. Pro mě jsou Chyby filmem o lásce, ale také o jistém pokrytectví. O lidech, se kterými se bavíme, mezi kterými žijeme a kteří se k nám někdy také obrací zády. I když si to nezasloužíme,” přibližuje své dojmy Pavla Gajdošíková, pro níž je postava Emy první filmovou zkušeností.

“Když jsem poprvé dočetl scénář, byl jsem překvapený, jak je to obyčejný, milý a uvěřitelný příběh, který si na nic nehraje,“ dodává Jan Jankovský, představitel Tomáše. „A hlavně je to film o lásce. Film o chybách, které člověk může ve svém životě nasekat, aniž si v tu chvíli uvědomí, že by to mohlo mít nějaké následky. Pro mě je to film nejen o tom uvědomění, ale také o odpouštění.“

* Červenec 2021 – Scenárista a režisér Jiří Havelka dokončil natáčení svého nového filmu MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST. Režisér veleúspěšných VLASTNÍKŮ se i tentokrát nechal inspirovat skutečným životem: „Vlak jel Českomoravskou vrchovinou a zastavil, protože měl poruchu s brzdami, strojvůdce vystoupil, odvzdušnil brzdy a ono se mu to samo rozjelo zpátky vinou gravitace. Ten vlak jel, zcela neřízen, ale zase v protikopci zastavil, takže se nic nestalo, trvalo to čtrnáct minut a my o tom natočili celovečerní film.“ Co se děje v motoráčku, který bezvládně couvá po trati? Co zmůže v takovou chvíli strojvůdce, když u sebe nemá ani mobilní telefon? A dokáže z toho všeho premiér vytlouct nějaké politické body?

Igor Chmela, představitel jedné z hlavních rolí, o filmu říká: „Scénář je výborně napsán jako absurdní komedie, má jemné náznaky parodie. Je postaven na základě trošku legrační události, která sice vypadala tragicky, ale nakonec se v podstatě vůbec nic nestalo.“ V hlavních rolích se kromě něj objeví i Jana Plodková, Jenovéfa Boková, Václav Kopta, Jaroslav Plesl, Alois Švehlík, Ctirad Götz, Marie Ludvíková, Robert Mikluš, Fedir Kis, Daniel Horečný, Milan Koritjak, Václav Vašák, Magdalena Sidonová a další. Producentem je Elekta Prague – Marek Jeníček.

* Červen 2021 – 47. ročník Letní filmové školy se bude v Uherském Hradišti konat od 6. do 12. srpna 2021. Připravit ho nebylo ani trochu snadné. O to větší radost nám dělají hvězdní hosté, kteří přislíbili svou účast – herečka Jiřina Bohdalová, scenárista a herec Zdeněk Svěrák, herec Martin Huba, režisér Goran Markovič či střihač Jaroslav Kaminski. Na první tiskové konferenci jsme představili i náš zahajovací film, bude jím MUŽ SE ZAJEČÍMA UŠIMA režiséra Martina Šulíka s Miroslavem Krobotem a Oldřichem Kaiserem v hlavních rolích.

* Červen 2021 – V nabitých soutěžích mezinárodního festivalu v Karlových Varech budu mít letos hned tři želízka v ohni! Do hlavní soutěže byly pozvány snímky ATLAS PTÁKŮ režiséra Olmo Omerza, scenáristy Petra Pýchy a producenta Jiřího Konečného a ZPRÁVA O ZÁCHRANĚ MRTVÉHO scenáristy Marka Šindelky a scenáristy, režiséra a producenta Václava Kadrnky.

Do soutěžní sekce Na východ od západu byl vybrán hraný debut režiséra Jana Foukala MARŤANSKÉ LODĚ, který vznikl podle scénáře Zdeňka Jecelína v produkci Sylvie Michajlové a Ondřeje Zimy.

Gratuluji i všem dalším českým filmům v hlavním programu karlovarského festivalu a že jich je letos opravu hodně! Nějakým způsobem jsem se podílel i na zahajovacím filmu celé přehlídky, životopisném dramatu ZÁTOPEK režiséra Davida Ondříčka, a animovaném filmu režisérky Michaely Pavlátové MOJE SLUNCE MAD.

* Červen 2021 – Hned dvě dobré zprávy přišly ze světa. Režisérka Michaela Pavlátová získala Cenu poroty za svůj film MOJE SLUNCE MAD na prestižním festivalu animovaného filmu ve francouzském Annecy!

A kostýmní výtvarnice Katarína Štrbová-Bieliková jako jediná proměnila svoji nominaci na polskou výroční filmovou cenu Orły za svou práci na filmu ŠARLATÁN. Ostatních devět nominací pro Šarlatána zůstalo neproměněno. Každopádně velká gratulace pro obě dámy!

* Červen 2021 – Poprvé jsem ji potkal na jaře 1997 na plzeňském Finále. Měl jsem jí předat Diváckou cenu za výkon ve filmu „Báječná léta pod psa“. Byl jsem nervózní jak pes, ale ona – k mému úžasu a překvapení – ještě víc. Drtila mi upřímnou hrůzou loket a byla tak úžasně upřímná a bezprostřední, že jsem na tu svoji nervozitu skoro i zapomněl. Když bylo oficialitám učiněno zadost a foyer plzeňské Elektry se výrazně vyprázdnilo, přišel za námi i v autě dosud čekající Josef Abrhám a byl to moc příjemný večer.

Naposledy jsme se potkali na filmu „Jak jsme hráli čáru“ (na Slovensku pod názvem „Rukojemník“). Juraj Nvota si lámal hlavu, koho obsadit k Milanovi Lasicovi za manželku. Mě napadla ona a pan režisér byl za ten nápad moc rád. Kde by mě napadlo, že to bude její vůbec poslední biograf v životě.

Byla jedinečná. Nejen v téhle roli.

LIBUŠE ŠAFRÁNKOVÁ (7. 6. 1953 – 9. 6. 2021)

* Červen 2021 – Byl to jeden z prvních filmů, který jsme po nástupu do České televize v červenci 2012 společně s Tomášem Baldýnským a Helenou Uldrichovou podpořili ke koprodukci s Českou televizí. A je to jeden z dalších našich filmů, který měl velmi blízko k účasti na festivalu v Cannes. Cannes nakonec sice (zase!) nevyšlo, světová premiéra filmu ale bude i tak velká – na nejprestižnějším festivalu animovaných filmů na světě v Annecy!

Animované road movie PŘES HRANICI (animační technika olej na skle!) se tak ocitne ve společnosti dalších dvou českých animovaných filmů, jejichž účast byla oznámena už před časem. Snímek MOJE SLUNCE MAD je rovněž v hlavní soutěži, MYŠÍ PATŘÍ DO NEBE budou uvedeny mimo soutěž v rámci hlavního programu festivalu.

* Červen 2021 – Přišel mi e-mail, v němž mi prezídium České filmové a televizní akademie (ČFTA) nabídlo členství v akademii. Pro normálního smrtelníka asi pocta a vyznamenání. I mně to polechtalo ego, lhal bych, kdybych řekl, že ne, ale zároveň jsem si kladl otázku, jestli mám tu nabídku přijmout.

Když jsem kdysi vystoupil se Sdružení filmových kritiků, cítil jsem velkou úlevu. Už jsem nebyl v jednom spolku s lidmi, jejichž názory mi často přišly zcestné a absurdní, soustružené často na straně jedné neznalostí toho, jak doopravdy vzniká film, a na straně druhé vlastní sebestředností, možná až posedlostí vlastním egem. Kromě Saši Michailidise tehdy nikdo mého odchodu nelitoval, nepřemlouval mě, abych zůstal. Dnes, když se podívám na jejich stránky, nefiguruje moje jméno ani mezi „bývalými zasloužilými členy“ jako u jiných a to jsem patřil mezi zakládající členy sdružení a doslova ze země společně s Tomášem Baldýnským a Helenou Uldrichovou vydupali Ceny české filmové kritiky, které se letos předávali už po jedenácté a de facto v tom samém aranžmá a s týmiž partnery jako na začátku.

Nedělali jsme to tehdy proto, aby nám byl někdo vděčný. Dělali jsme to proto, že jsme to považovali za užitečné a správné. Ale zamrzelo to, to ano. Ostatně jako člověka zamrzí každý nevděk.

Bál jsem se, jestli mě i v ČFTA nečeká nějaká míra vnější nesvobody a vnitřní nespokojenosti. Ptal jsem se sám sebe, jestli mi není lépe být sám a za sebe. Nestudoval jsem FAMU. Všechno, co o filmu vím, jsem se naučil od lidí, s nimiž jsem se během let potkával nejdřív jako novinář a posléze jako dramaturg a kreativní producent ČT. Nejsem členem žádné klaky a že takových partiček v českém filmu máme dost. Nejsem ani ničí spolužák. Snažím se mluvit a jednat se všemi otevřeně a férově, což ostatně jednoho nejmenovaného tvůrce kdysi dávno vedlo ke zlobné větě vůči mé maličkosti: „No jo, ty jsi byl vždycky veřejnoprávní.“ Mínil to jako urážku, ale já to bral a do dneška beru jako velkou poklonu. Nemůžu si dovolit pohrdat nebo opomíjet tvůrce, kteří volí někoho jiného, než volím já, kteří natočili nějakou „blbost“, ať už skutečnou či jen domnělou. Musím zas a znovu ctít presumpci neviny a potěžkávat jen holá fakta právě předloženého projektu.

Nejlíp se cítím zodpovědný jen sám za sebe. Ne, že by se vždycky všechno povedlo, ale aspoň vím, co jsem chtěl a co jsem pro výsledný tvar udělal nebo neudělal. Stádnost mi nevyhovovala už od mateřské školy. Vždycky jsem si dělal věci po svém, i když se to na první pohled mohlo zdát někomu úplně šílené.

Zkrátím to, nakonec jsem přihlášku do České filmové a televizní akademie 2. června 2021 podal a podepsal a o čtyři dny později zaplatil i členské příspěvky. Dílem možná kvůli vlastní ješitnosti, dílem kvůli Ladislavu Helgemu, skvělému režisérovi, který velmi tvrdě doplatil na represe po srpnu 1968. Jednak jsem si ho moc vážil a jednak mi říkal jednu moudrou věc, a sice že ve filmu neexistuje žádné my a oni, všichni jsme, ať chceme nebo nechceme, na jedné lodi. Říkal to primárně o vztahu filmařů a filmových kritiků, ale dvojnásob to podle mě platí o těch, kteří filmy dělají.

Podílím se na spoustě filmů. Někdy mám na výsledek větší vliv, někdy menší, ale už jen tím, které filmy si vybírám, kterým pomáhám na světlo, ovlivňuji českou kinematografii. A měl bych za to nést i zodpovědnost. A netvářit se, že stojím stranou.

* Červen 2021 – 30. června 2021 bude mít ve francouzských kinech premiéru film ŠARLATÁN. Půjde tam pod názvem „Proces s bylinkářem“.

* Červen 2021 – Jestli Česko patří v něčem mezi světové velmoci, pak je to určitě pornoprůmysl. Je to rychlý zdroj relativně velkých peněz. Ale za jakou je to cenu? Aspoň částečnou odpověď na tuhle otázku hledá nová a velmi netradiční romance režiséra Jana Prušinovského CHYBY. V kinech od 14. července 2021.

* Květen 2021 – Režisér Jiří Strach dotočil třídílnou detektivní minisérii DOCENT. Scénář napsali Jan Malinda a někdejší šéf pražské mordparty Josef Mareš, autoři veleúspěšného seriálu Případy 1. oddělení. Obsazení hlavních rolí je superhvězdné: Ivan Trojan, Tereza Ramba, Ondřej Vetchý, Marek Taclík a Matěj Hádek.

* Květen 2021 – Po 224 dnech se znovu otevřela kina, tedy aspoň některá. Běžte na filmy, které v kinech mohly být chvíli – ŠARLATÁN měsíc a půl, KRAJINA VE STÍNU měsíc, ŽÁBY BEZ JAZYKA dokonce stihly jen slavnostní premiéru. Byla by škoda, kdybyste je minuli, už třeba jen proto, že všechny měly nominace na Českého lva za nejlepší film roku. KRAJINA navíc skvělé recenze v anglickém tisku, ŠARLATÁN to přes Berlinale a Evropské filmové ceny dotáhl až do širších nominací na Oscara a ŽÁBY jsou jeden z nejpozoruhodnějších a nejodvážnějších artových filmů za poslední dobu.

• 

• 

• 

* Květen 2021 – Skvělá zpráva přišla z francouzského Annecy, kde se každoročně koná nejprestižnější festival animovaného filmu na světě. Do hlavní soutěže byla pozvána celovečerní novinka režisérky Michaely Pavlátové MOJE SLUNCE MAD, která vznikla podle knihy Petry Procházkové „Frišta“. Snímek vypráví příběh mladé české dívky Heleny, která se v Praze během studií zamiluje do svého afghánského spolužáka Nazira a po absolutoriu se rozhodne následovat ho do jeho rodné země. Touha po početné rodině, nových zážitcích i exotickém prostředí je ale záhy vystřídána realitou všedního dne. Může najít štěstí v zemi tak rozdílné od naší? Zvlášť v době stále se zvyšujícího se napětí? Za mě určitě jeden z nejlepších českých filmů za poslední léta!

Gratuluji Míše, producentům i všem spolutvůrcům!

* Květen 2021 – Dotočeno! Dne 19. května padla poslední klapka natáčení pohádky TAJEMSTVÍ STARÉ BAMBITKY 2. Nejchladnější jaro za posledních šedesát let nám sice úplně nehrálo do karet, ale nakonec se povedlo natočit opravdu všechno a včas. Příští týden ještě jedna dotáčka jednoho leteckého záběru a stěhujeme se do střižny.

* Květen 2021 – Dvě fotografie z jarní tiskové konference České televize, na níž představila své projekty, které připravuje do vysílání pro letošní podzim a příští jaro. Pro komediální cyklus HLAVNĚ TO ZDRAVÍ zatím vznikly dva filmy, další by se měly natáčet příští rok. Několik zajímavostí ale můžu prozradit už teď. Režisér Jiří Vejdělek točí vůbec poprvé pro Českou televizi. Pro Jana Dlouhého, syna Vladimíra Dlouhého a Petry Jungmanové, jde o debut před filmovou kamerou. Simona Stašová se objevila před kamerou poprvé po šesti letech. A v neposlední řadě pro mě jde o zatím největší projekt v oblasti původní dramatické tvorby pro ČT, jinak se věnuji takřka výhradně distribučním filmům.

* Květen 2021 – Česká televize představila pořady, které aktuálně natáčí. Bylo mi potěšením společně s režisérem Jiřím Vejdělkem a herci Simonou Stašovou a Janem Dlouhým představit komediální cyklus HLAVNĚ TO ZDRAVÍ. A taky jsem se konečně přiznal, že jeden z dílů, ten o zubech, je inspirován mým osobním příběhem. Režisér na tiskové konferenci žertoval, že nejtěžší bylo mezi herci najít někoho tak charismatického, jako jsem já, aby mě mohl hrát, ale já jsem s výběrem Jiřího Langmajera naprosto spokojen. 🙂

Režisér Jiří Strach se scenáristy Janem Malindou a Josefem Marešem na tiskové konferenci představili i třídílnou hvězdně obsazenou minisérii DOCENT, kterou jsem měl tu čest dramaturgovat. Potkají se v ní tři naturelem i přístupem k práci zcela rozdílní kriminalisté, hrají je Ondřej Vetchý, Tereza Ramba a Ivan Trojan.

* Květen 2021 – Obdivuji tvůrce, kteří si nedávají malé cíle. Natočit životopisný film o jednom z nejlepších světových atletů všech dob Emilu Zátopkovi (1922-2000) k nim určitě patří. A jsem rád, že po řadě odkladů (nejdřív odklad natáčení kvůli nedostatku peněz, posléze odklad premiéry kvůli koronavirové pandemii) se scenárista, režisér a producent David Ondříček blíží do pomyslné cílové rovinky. Pokud by snad letos nevyšla ta tokijská olympiáda, tak věřte, že ve filmu se dostanete hned na několik jiných, nejen do Londýna 1948 a Helsinek 1952, ale třeba i do Mexika City 1968. Můj vklad do tohoto filmu není příliš velký, ale obdiv k té spoustě práce všech zúčastněných obrovský. Od představitele hlavní role Václava Neužila až po tu neuvěřitelnou spoustu skvělých triků. ZÁTOPEK snad už toto léto opravdu v kinech!

* Duben 2021 – Programová rada schválila koprodukční vstup České televize do dalších distribučních projektů. Jsem rád, že hned na třech se mohu podílet já. Jednak na dynamické vztahové komedii ŠNAJDR režiséra Miroslava Krobota, psychologickém dramatu o jednom z nejvážnějších případů v dějinách české kriminalistiky MANŽELÉ STODOLOVI debutujícího režiséra Petra Hátleho a bláznivě akční komedii scenáristy a režiséra Jiřího Havelky pracovně nazývané VLAK. Všechny tři filmy by se měly začít natáčet ještě v tomto roce.

* Duben 2021 – Slovensko-česko-německý koprodukční film ZPRÁVA bude mít velmi brzy svoji japonskou premiéru. Do českých kin dorazí, doufejme, na podzim letošního roku.

* Duben 2021 – V sobotu 24. dubna padla v Lukově u Loun vůbec poslední klapka celovečerního debutu scenáristy a režiséra Tomáše Hodana POSLEDNÍ ZÁVOD. Pokud všechno dobře dopadne, film bude mít premiéru 24. února 2022, což je moc hezké datum. Zvlášť pro mě!

* Duben 2021 – Česko-irsko-polsko-slovenský snímek ŠARLATÁN získal deset nominací na výroční polské filmové ceny zvané Orły. Gratuluji všem nominovaným: nejlepší film, nejlepší režie – Agnieszka Holland, nejlepší scénář – Marek Epstein, hlavní mužská role – Ivan Trojan, nejlepší kamera – Martin Štrba, nejlepší scénografie – Milan Býček, nejlepší masky – Gabriela Poláková a René Stejskal, nejlepší kostýmy – Katarína Štrbová-Bieliková, nejlepší střih – Pavel Hrdlička, nejlepší hudba – Antoni Komasa-Łazarkiewicz a Mary Komasa-Łazarkiewicz!

* Duben 2021 – Natáčení pohádky TAJEMSTVÍ STARÉ BAMBITKY 2 scenáristy Evžena Gogely a režiséra Ivo Macharáčka má za sebou první blok na zámku v Mníšku pod Brdy a stěhuje se na další lokaci, do skanzenu v Kouřimi. Celé natáčení pak vyvrcholí na zámku a hradě v Jindřichově Hradci.

* Duben 2021 – První dvě komedie scenáristy Marka Epsteina a režiséra Jiřího Vejdělka pro cyklus HLAVNĚ TO ZDRAVÍ jsou úspěšně natočeny! Zvládli jsme to bez jediného pozitivního testu na koronavirus. Hurá! Právě dotočená komedie Ruce v záruce se navíc stala filmovým debutem čtrnáctiletého Jana Dlouhého, syna slavného herce Vladimíra Dlouhého.

* Duben 2021 – Loni nás zastavil koronavirus, letos už nás nezastaví! Ve čtvrtek 8. dubna začalo v Mníšku pod Brdy natáčení pohádky TAJEMSTVÍ STARÉ BAMBITKY 2 scenáristy Evžena Gogely a režiséra Ivo Macharáčka. Je to velká odvaha dělat dvojku tak úspěšné pohádky, ale snad se bude líbit. Příběh, písničky i nové postavy. V kinech – doufejme! – na Vánoce 2021!

* Březen 2021 – V pondělí 29. března začal režisér Jan Svěrák natáčet svůj desátý celovečerní film BETLÉMSKÉ SVĚTLO. Příběh spisovatele Karla Šejnohy, kterému se začnou plést do života jeho literární postavy, napsal Jan Svěrák podle tří povídek svého otce Zdeňka. Ten si ve filmu zahraje hlavní roli, jeho manželku pak už tradičně Daniela Kolářová. V dalším hereckém obsazení figurují Tereza Ramba, Vojtěch Kotek, Jitka Čvančarová, Ondřej Vetchý, Vladimír Javorský a další.

Je to jeden z nejlepších scénářů, jaké jsem za poslední dobu četl, a moc držím palce, aby se text podařilo i stejně dobře natočit.

* Březen 2021 – Na hřebenech Krkonoš vrcholí natáčení exteriérových scén do filmu POSLEDNÍ ZÁVOD scenáristy a režiséra Tomáše Hodana.

* Březen 2021 – Přejete si do vašeho vztahu vrátit touhu a vášeň? Obraťte se na terapeuta Mazla (Vojtěch Kotek)! Ten pravidelně pořádá v luxusním hotelovém resortu na Vysočině kurzy, které se opírají o metodu pevného objetí. V komedii TEORIE TOUHY režiséra Radka Bajgara budou jeho klienty tentokrát Lenka Vlasáková, Stanislav Majer, Vasil Fridrich, Petra Nesvačilová, Šárka Vaculíková, Ondřej Bauer, Josef Polášek, Eva Leinweberová, Ondřej Nosálek, Lukáš Latinák a Lucia Siposová, což si velmi záhy vyžádá přítomnost i dvou detektivů – Radka Holuba a Jany Plodkové. A co na to majitel resortu přezdívaný Mech (Jiří Bartoška) a jeho svérázná recepční Marika (Ivana Uhlířová)? To byste se měli dozvědět v kinech už 28. října letošního roku. Tedy pokud situace dovolí, samozřejmě.

* Březen 2021 – Režisér Jiří Vejdělek dotočil první ze sedmi komedií z volného cyklu HLAVNĚ TO ZDRAVÍ. V humorně laděných příbězích o lidech, jejichž mládí je nenávratně pryč, ale kteří mají do důchodu ještě daleko, se diváci mohou těšit na plejádu hereckých hvězd. Do prvního z příběhů, který se věnuje problémům se zuby, režisér Jiří Vejdělek obsadil Simonu Stašovou, Jiřího Langmajera, Miroslava Hanuše a Annu Fialovou. Scénáře ke všem filmům napsal Marek Epstein.

„Točíme o neduzích, které mohou člověku překvapivě přijít k duhu,“ prozrazuje režisér Jiří Vejdělek a kreativní producent Jaroslav Sedláček jej doplňuje: „Zdravotní problém, někdy i docela banální, dokáže s naším životem pořádně zamávat. Nejdřív se mu zpravidla snažíme postavit fanfarónsky s tím, že jsme mistři světa a nic nás nezastaví. Potom nás donutí přece jen zpomalit, zahustit myšlenky a víc o sobě přemýšlet. A nakonec nás vypustí zpátky do života o něco silnější a lépe ukotvené v duchu hesla: Lékař léčí, láska uzdravuje. Naší ambicí jsou tedy milé, nadčasové, hvězdně obsazené komedie, na které se rádi podíváte jednou, podruhé a třeba i popáté a posedmé, protože vám v jejich společnosti bude dobře.“

První příběh nese název Něco na zub a vypráví o tom, jak bolesti zubů a problémy s anestezií dokáží zkomplikovat jedny už tak výbušné námluvy.

* Březen 2021 – Potřetí v životě pobraly “moje” filmy dvanáct Českých lvů. KRAJINA VE STÍNU šest Lvů (nejlepší scénář, nejlepší herečka, nejlepší herečka ve vedlejší roli, nejlepší střih, nejlepší hudba, nejlepší masky), ŠARLATÁN pět Lvů (nejlepší film, nejlepší režie, nejlepší kamera, nejlepší herec, nejlepší zvuk) a BAREVNÝ SEN jednoho Lva (nejlepší animovaný film). Mám radost! V něčem je to ale poprvé. ŠARLATÁNA jsem si vymyslel já. To já jsem si řekl, že z téhle látky bude film. Jako první se přidal scenárista Marek Epstein a snad ve dvou třech verzích jsme měli text, který se nakonec točil. Pak se díky šťastné náhodě text dostal k producentce Šárce Cimbalové, která se do toho rozhodla jít s námi a oslovila Agnieszku Holland. Ten příběh začal před osmi lety, dnes jsme dostali Českého lva za nejlepší film a jsme v užší nominaci na Oscara. Jsem šťastný, že jsme potenciál té látky nepromarnili. VŠEM za to moc děkuju!

* Březen 2021 – Kdo četl scénář filmu KDYBY RADŠI HOŘELO, stylem a zpracováním ho přirovnával k dílům Jaroslava Papouška a Ivana Passera. Fond ale svou kvalitou nepřesvědčil. Příběh dobrovolných hasičů na malé vsi, jejichž velikonoční pohodu zničí domnělý teroristický útok, tak vzniká v hodně obtížných podmínkách. Místy doslova na koleně. O to víc bych si přál, abychom všechnu tu nepřízeň fondu, sněhu a mrazu, která nás už stihla potkat, dokázali překonat. Nejen kvůli skvělým hercům, kteří do toho s námi obětavě šli (Michal Isteník, Miroslav Krobot a Anna Polívková v hlavních rolích), ale hlavně kvůli režisérovi Adamovi Rybanskému.

Když jsem četl scénář, který napsal společně s Lukášem Csicselym, měl jsem u něj podobné pocity jako při čtení Vlastníků. A vůbec se mi líbí, jak o věcech Adam přemýšlí: „Naprosto zásadní je pro mě nesoudit a nezesměšňovat lidi s odlišnými názory, ale naopak je pochopit. Základem filmu je snaha porozumět smýšlení lidí, kteří si své názory utváří pod vlivem strachu, xenofobie, populismu nebo různých dezinformací. A toto všechno v posledním roce vlivem pandemie neustále sílí…“ Snad do roka a do dne ve vašich kinech!

* Únor 2021 – Když v roce 2016 přišli kluci s nápadem znovu natočit příběh Hanče a Vrbaty, byl jsem zprvu spíš skeptický. Ale potom jsme v příběhu objevili osobu, o které se dosud nikdy mluvit nemohlo, protože to byl Němec – Emmericha Ratha. A mě ten příběh začal neskutečně bavit! Dneska, po necelých pěti letech, padla první klapka. Kryštof Hádek a režisér Tomáš Hodan odstartovali POSLEDNÍ ZÁVOD.

* Únor 2021 – Rada Státního fondu kinematografie rozhodovala o podpoře projektů žádajících na vývoj. Jsem moc rád, že v plné výši podpořila i tři projekty, na nichž pracuji jako dramaturg – ambiciózní hrabalovskou adaptaci KRASOSMUTNĚNÍ, dystopický thriller NEJLEPŠÍ Z MOŽNÝCH SVĚTŮ a životopisné drama VLASTA o herečce s mimořádně pohnutými osudy Vlastě Chramostové. Každý z těch filmů mě baví a každý úplně jiným způsobem. Tak – snad – za pár let ve vašich kinech.

* Únor 2021 – Když jsem před lety díky Martinu Šulcovi narazil na příběh léčitele Jana Mikoláška, od první chvíle jsem věděl, že držím v ruce velkou věc, téma pro opravdu velký film. A taky jsem věděl, že je velmi snadné to podělat. Za tu dobu, a že to bylo pořádných pár let, přišlo několik krizových momentů. Ten nejsilnější asi byl, když nás napoprvé nepodpořil Státní fond kinematografie. Tehdy jsem prochodil hodiny a hodiny na svém oblíbeném místě nad Prahou. Nejdřív nadával sobě, že jsme něco trestuhodně podcenili, že jsme se až příliš spolehli na jméno Agnieszky Holland, ale pak jsem se zdravě naštval a zase začal bojovat. Dnes (našeho času už vlastně včera) se ŠARLATÁN ocitl v širší nominaci na Oscara. Mám obrovskou radost! Že jsme všechny ty bitvy vybojovali a že jsme tam, kde jsem si moc a moc přál být. Díky scenáristovi Markovi Epsteinovi, který mi jako první uvěřil, díky odvážné a statečné producentce Šárce Cimbalové, která oslovila skvělou a úžasnou režisérku Agnieszku Holland. Díky Ivanovi Trojanovi, kterého jsme si všichni nezávisle na sobě při čtení scénáře představovali v hlavní roli, díky kameramanovi Martin Štrbovi, který to neměl na place ani trochu jednoduché, ale předvedl neuvěřitelné věci, díky střihači Pavlu Hrdličkovi, který s citem pro neuvěřitelný detail ladil výslednou podobu do poslední chvíle, prostě díky všem. Třeba divákům naprosto neviditelnému Marku Čermákovi, který byl nejen asistentem paní režisérky, ale i dobrou duší celého projektu.

* Únor 2021 – První kolekce filmových cen byla rozdělena. Bylo mi ctí se podílet na filmech KRAJINA VE STÍNU a ŠARLATÁN. První získal Ceny české filmové kritiky v kategorii nejlepší film (producenti Jindřich Motýl, Martin Růžička) a nejlepší ženský herecký výkon (Magdalena Borová), druhý za nejlepší režii (Agnieszka Holland) a nejlepší mužský herecký výkon (Ivan Trojan). Gratuluji (všem!) vítězům a moc děkuji úžasnému týmu lidí na obou filmech. Moc rád jsem je s vámi dělal!

A jen tak mezi námi, přijde mi úsměvné, že kritici vyhlásí nejlepším filmem zrovna KRAJINU VE STÍNU, když ji po její premiéře valná většina z nich tak poplivala. Viz můj příspěvek z října 2020.

* Leden 2021 – Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) vyhlásila nominace na 28. ročník Českého lva. Bylo mi ctí podílet se na čtyřech z pěti nejlepších filmů roků: KRAJINA VE STÍNU získala patnáct nominací, HAVEL a ŠARLATÁN po čtrnácti nominacích, ŽÁBY BEZ JAZYKA dvě nominace. Velkou radost mi dělají i nominace pro film HRANICE v kategorii nejlepší krátký film a BAREVNÝ SEN v kategorii nejlepší animovaný film, na obou jsem se totiž také podílel.

* Leden 2021 – Sdružení českých filmových kritiků vyhlásilo nominace na Ceny české filmové kritiky za rok 2020. Nejvíc želízek v ohni – po pěti – mají snímky KRAJINA VE STÍNU a ŠARLATÁN, které jsem měl tu čest za Českou televizi koprodukovat. Gratuluji všem nominovaným a ať vyhraje ten opravdu nejlepší!

Nejlepší film:

Krajina ve stínu – producenti Martin Růžička, Jindřich Motýl

Šarlatán – producenti Šárka Cimbalová, Kevan Van Thompson

V síti – producenti Vít Klusák, Filip Remunda

Nejlepší dokument:

Alchymická pec – Jan Daňhel, Adam Oľha

Králové videa – Lukáš Bulava

V síti – Barbora Chalupová, Vít Klusák

Nejlepší režie:

Krajina ve stínu – Bohdan Sláma

Šarlatán – Agnieszka Holland

V síti – Barbora Chalupová, Vít Klusák

Nejlepší scénář:

Krajina ve stínu – Ivan Arsenjev

Modelář – Petr Zelenka

Šarlatán – Marek Epstein

Nejlepší herečka:

Havel – Anna Geislerová

Krajina ve stínu – Magdaléna Borová

Šarlatán – Jaroslava Pokorná

Nejlepší herec:

Havel  – Viktor Dvořák

Modelář – Jiří Mádl

Šarlatán – Ivan Trojan

Audiovizuální počin:

Cesta do nemožna, výtvarný koncept – Noro Držiak

FREM, kamera – Tomáš Klein, Viera Čákanyová

Krajina ve stínu, kamera – Diviš Marek

Cena innogy pro objev roku:

Jindřich Andrš – Nová šichta

Viera Čákanyová – FREM

Cyril Dobrý – Zrádci

Mimo kino:

Herec – Peter Bebjak, Petr Bok, Pavel Gotthard

sKORO NA mizině – Vladimír Skórka, Martin Šimiček, Michal Suchánek, Petr Kolečko

Zrádci – Viktor Tauš, Matěj Chlupáček, Miro Šifra

Nejlepší krátký film:

Anatomie českého odpoledne – Adam Martinec

M E Z E R Y – Nora Štrbová

Pripyat Piano – Eliška Cílková

* Leden 2021 – Bylo to někdy v polovině ledna roku 2019, byla to neděle a v zoufale prochladlém kulturním zařízení Domovina v pražských Holešovicích se konala se všemi herci poslední čtená zkouška filmu VLASTNÍCI. Hned další den se začínalo natáčet a já měl strach, aby tu zimu neodmarodili všichni ještě dřív, než se vůbec začne. Nakonec to dopadlo dobře. S herci i s filmem a téměř po dvou letech snímek míří na televizní obrazovky – 2. ledna 2021 na ČT1 od 20.05 hodin.

Jiří Havelka chtěl do role pana Nitranského původně obsadit Kryštofa Hádka a já mu to rozmlouval. Říkal jsem mu, že Kryštofa jako herce miluji, ale že se obávám, že diváci budou řešit, jestli Kryštof toho homosexuála hraje dobře nebo špatně a že takové debaty budou na úkor filmu. Jirka mě vyslyšel a nakonec do role pana Nitranského obsadil Andreje Poláka, vlastně jediného herce z původního divadelního představení divadla Vosto5, a myslím, že udělal dobře. Navíc zkrátka nepřišel ani Kryštof, který si se Standou Majerem střihl dvojčata Čermákovy.