Zde je přehled projektů, na nichž se podílím jako kreativní producent ČT nebo dramaturg.

CELOVEČERNÍ HRANÉ FILMY

Blouznivci (r. Gyula Nemes) – postprodukce

Agent (Szabolcs Hajdu) stavební společnosti přichází do rozpadajícího se domku na kraji města, ve které žije stařičký Gerzonits (Vratislav Brabenec) se svou kočkou. Agent chce dům koupit, protože tudy má vést nová dálnice, stařec něco takového ale striktně odmítá. Ačkoliv se původní nepřátelství obou mužů v čase přece jen mění, ohledně prodeje zůstává Gerzonits neoblomný. Agent stále víc poznává starcův život, jeho minulost, realitou smíchanou s fantazií do surreálných scén, ovšem tím, jak u starce tráví stále víc času, začíná se mu rozpadat vlastní život, jak soukromý, tak pracovní.

Franz (r. Agnieszka Holland) – preprodukce

Příběh Franze Kafky je skládán nechronologicky ze střípků jeho života od dětských let až do smrti i fragmentů jeho literárních děl. Poznáváme Kafkova přítele a editora, jinak též spisovatele Maxe Broda, Kafkova dominantního otce Hermanna, Kafkovu nejmilejší sestru Ottlu, Kafkova oblíbeného strýce Siegfrieda Lövyho, který má zubařskou praxi v Třešti, i největší lásky Kafkova života, mj. maloměšťácky usedlou Felicii Bauerovou, moderní, nesvázanou a intelektuálně velmi zdatnou Milenu Jesenskou i nezištnou a obětavou Doru Diamantovou. Jaký byl život nejslavnějšího pražského rodáka? Jaký byl jeho duševní svět? A co z Kafkova díla zbývá dnes?

Chica Checa (r. Šimon Holý) – preprodukce

Příběh stárnoucí venkovské ženy, která se stará o svoji nemocnou matku, které padá dům na hlavu, která si každý den volá se svým synem, dlouhodobě žijícím v zahraničí, aniž by ale věděla, jaký život doopravdy žije, a která se nepříliš úspěšným způsobem vyhýbá námluvám souseda Míry. Život jí zcela zásadním způsobem změní zdánlivě šílený nápad její matky, ta by ještě jednou a naposledy ve svém životě viděla Helenu Vondráčkovou!

Karavan (r. Zuzana Kirchnerová) – postprodukce

Čtyřicetiletá Ester (Anna Geislerová) se těší na pár dní volna u kamarádky Petry v Itálii. Nakonec oproti všem plánům ale musí sebou vzít i svého dvanáctiletého mentálně postiženého syna Davida. Dovolenkovou idylu ale narušují Davidovy nekontrolovatelné záchvaty, které ještě víc zvýrazní rozdíl mezi nimi a kamarádčinou spokojenou italskou rodinou. Rodina na jednu stranu vyjadřuje Ester pochopení a soucit s Davidovým handicapem, na straně druhé ale dál nehodlá trpět jeho častě emoční a fyzické výbuchy, Ester i s Davidem proto v dobrém vystěhují do jejich starého karavanu, který parkuje na zahradě. A právě to je okamžik, kdy v Ester bouchnou saze, karavan impulzivně nastartuje a i s Davidem se vydá na bezcílnou jízdu Itálií. Před čím přesně utíká? Co vlastně hledá? A co nakonec na této cestě najde?

Konec světa (r. Bohdan Sláma) – natáčí se

Silný příběh ze složité doby o rodině, která to nikdy neměla jednoduché. Vztah otce s matkou prochází krizí, devítiletý Tonda je víc v nemocnici než doma a děda Igor, potomek slavného ruského šlechtického rodu, se zamiloval do vdané ženy. Léto roku 1968 zamává životy všech způsobem, jakým by nikdo nečekal. Nebude nouze o situace poetické, vtipné i velmi dramatické.

Les (r. Petr Kazda, Tomáš Weinreb) – preprodukce

Libor šéfuje rodinné pile a s manželkou Janou vedou celkem spokojený život. Zatímco starší dcera Květa se připravuje k maturitě, do rodiny docela nedávno přibyl syn Josífek. Poklidným životem docela obyčejné rodiny ale zamává orkán a s ním spojená lesní kalamita. Libor se rozhodne výzvě postavit čelem, aniž by tušil, co všechno bude následovat.

Manželé Stodolovi (r. Petr Hátle) – festivalová uvedení

Filmová rekonstrukce jednoho z nejhrůznějších zločinů v dějinách české kriminalistiky. Manželé Stodolovi v letech 2001 a 2002 zavraždili a oloupili celkem osm lidí důchodového věku. Celkem jim bylo prokázáno sedmnáct násilných trestných činů, za které byli oba odsouzeni na doživotí. Celovečerní hraný debut Petra Hátleho nechce být tradiční kriminálkou, dokonce se nezabývá ani fatálním selháním policie. Jeho ambicí je natočit psychologické drama, intimní a svým způsobem nežánrový portrét zločinců.

Můry (r. Tomáš Pavlíček, Kateřina Karhánková) – preprodukce

Konec 90. let minulého století. Rodiče dvanáctileté Nikči odjeli na víkend pryč a ona mám poprvé v životě celý byt pro sebe. Má sice na starost i mladšího bratra Tomáše, ale ví, jak na něj, takže se těší na velkolepý dívčí mejdan, na němž si bude užívat všechno, co jí matka jako vyznavačka zdravé výživy při stravování zakazuje. Jenže kámošky se vymluví a nakonec dorazí jen jedna z nich – třináctiletá Gabča, velká vyznavačka hororů. A ani dál víkend neprobíhá podle plánu. Věci se totiž komplikují víc, než je zdrávo. Všem zúčastněným.

Nevděčné bytosti (r. Olmo Omerzu) – preprodukce

Patnáctiletá Klára tráví čas v kempu u Jadranu s o dva roky mladším bratrem Teodorem a otcem Davidem. Ale není to obraz šťastného rodinného života. Rodiče jsou čerstvě rozvedení, napětí mezi nimi je stále silné a matka Laura se připomíná pravidelnými telefonáty. Teo je pubertálně vzdorovitý, Klára trpí anorexií a otec se snaží první společnou dovolenou s dětmi bez matky ustát stůj co stůj. Dokonce se podvolí Klářině žertu přestěhovat se do sousedního nudistického kempu v naději, že konečně začne jíst. To ale ještě netuší, co všechno bude následovat.

Poberta (r. Ondřej Hudeček) – natáčí se

Jižní Morava. Lupyn je malý kriminálník, který se svojí zlodějskou partou úplně hloupě zvorá jednu úplně hloupou krádež a skončí na dva roky v kriminále, zatímco jeho kumpáni vyváznou jen s podmínkou. Zatímco si Lupyn odpykává svůj trest, venku vypukne pandemie covidu. Lupyn se podmínečně vrací na svobodu do docela jiného světa. Rád by sekal dobrotu, ale těžko hledá práci, holku i zastání. Navíc tu jsou dluhy, které má vůči místnímu mafiánovi Asasínovi a který s jejich splácením nehodlá čekat. Doba covidová nese ale i další specifika…

Rosentaal (r. Miroslav Krobot) – preprodukce

Dobrodružný film pro náctileté i jejich rodiče je osobitou poctou českému cestovateli Janovi Eskymo Welzlovi. Vypráví příběh šestnáctiletého sirotka Naba, který dosud nepoznal nic jiného než Tureckou červeň, obří loď, na níž rukou krutou a nemilosrdnou vládne její stařičký invalidní majitel Ahrmannn. Kvůli sympatiím k Ahrmannově ošetřovatelce Amálii je Nab z lodi vyhoštěn na nehostinných severských ostrovech, v krajině zdevastované zlatou horečkou, v níž jsou stejně zdevastované i vztahy. Jak se tu vyrovná s místní vládkyní Sardinkou? Setká se ještě někdy se svojí vysněnou Amálií nebo potká dívku ještě mnohem bližší svému srdci? A hlavně – co přesně skrývá temné dědictví po rodičích, které sebou neustále vláčí?

Sucho (r. Bohdan Sláma) – postprodukce

Současná česká vesnice. Na polích okolo vsi hospodaří agropodnik pětačtyřicetiletého Viktora, který jde ve šlépějích svého dominantního otce – půda je pro něj nástrojem pro dosažení maximálního zisku bez ohledu na ekologická rizika, dlouhodobější perspektivu i celkovou udržitelnost. To padesátiletý Josef vyznává docela jiné hodnoty než Viktor. Snaží se žít alternativně, vlastním dětem zakazuje počítače i internet a vede donkichotskou válku proti Viktorově způsobu hospodaření. K Viktorovi přijíždí tak jako každý rok na prázdniny jeho osmnáctiletý syn Míra, který přes rok žije s matkou v Praze. Míra si myslí na Josefovu šestnáctiletou dceru Žofku a zdá se, že jsou to sympatie vzájemné. Vzhledem k Žofčině mládí, nevyzrálosti a rostoucímu pocitu frustrace je ale jejich vztah poněkud turbulentní, zvlášť když se oba mladí začínají – každý po svém – vyhraňovat vůči svým rodičům.

Tancuj Matyldo! (r. Petr Slavík) – postprodukce

Tragikomický příběh pětapadesátiletého exekutora Karla, který má ve svém životě rád klid a pořádek, a jeho bohémské a nespoutané matky Matyldy (Regina Rázlová), která se z ničeho nic nastěhuje do jeho staromládeneckého bytu. Matylda byla vždycky výstřední, ale eskapády posledních dnů dávají tušit něco neblahého, co lékaři vzápětí potvrdí – Matylda trpí Alzheimerovou chorobou! Karel, jeho syn Pavel, který je právě v maturitním ročníku, i Karlova přítelkyně, právnička Lucie, budou čelit nejtěžší výzvě svého života. Dokáží obstát jeden před druhým a hlavně před sebou?

Vlny (r. Jiří Mádl) – natáčí se

Rok 1967. Tomáš se po smrti rodičů stará o svého mladšího dospívajícího bratra Páju. Tomášovi vadí, že je Pája okouzlen studentským hnutím a že chce být aktivnější v boji proti totalitnímu režimu. Sám razí teorii nestarat se o druhé, ničeho si nevšímat a hlavně se do ničeho nezaplést. Náhoda tomu ale chce, že se Tomáš tak trochu nečekaně dostává jako technik do redakce mezinárodního života Československého rozhlasu. Právě tato redakce vedená Milanem Weinerem velmi usilovně bojuje za svobodu slova, za zrušení cenzury, za využívání zahraničních tiskových agentur, nejen té sovětské. To, co se na podzim 1967 jeví jako příslib nové, svobodné a demokratické budoucnosti, to se v srpnu 1968 sovětskou okupací mění v boj o život.

TELEVIZNÍ FILMY A TELEVIZNÍ MINISÉRIE

Srdce (r. Jiří Vejdělek) – postprodukce

Pětačtyřicetiletý Rom Žiga mohl být kdysi fotbalovou hvězdou. Ve slibné kariéře ho ale zastavily problémy se srdcem. Dnes svoji rodinu živí z invalidního důchodu a příležitostnými krádežemi, což se pranic nelíbí jeho ženě Emě. Žigova nevydařená krádež pletiva v areálu místní školy a další nevydařená sázka na sportovní výsledky ale spustí řetězec událostí, po kterých bude všechno jinak.

Svatá (pracovní název Svatá svatá svatá, r. Jiří Strach) – postprodukce

Olga je devadesátiletá vitální důchodkyně, která žije v postarším domku společně se svou dcerou, učitelkou Hanou. Jejich vzájemný vztah je poněkud napjatý a nejspíš poznamenaný nejedním šrámem z minulosti. Olga přežila hrůzy gulagu a dnes o tom vypráví na besedách a píše knížky. Prezident jí chce dokonce udělit státní vyznamenání. Všechno by se zdálo zalité sluncem, kdyby se tu neobjevila novinářka Zuzana Dastychová a s ní i poněkud všetečné otázky. Co v tomhle příběhu nesedí?

Tom je v tom (pracovní název Zázrak, r. Jiří Vejdělek) – postprodukce

Hvězdně obsazená komedie o mladém manželském páru, který čelí hned několika výzvám najednou. Dostavují dům, který by rádi aspoň v hrubých obrysech dokončili dřív, než manželka porodí. Potýkají se s nedostatkem peněz, což manžel řeší tím, že pracuje nejen jako taxikář a trenér ve fitcentru, ale po nocích i jako skladník. A v neposlední řadě je tu ještě náladovost a nevyzpytatelnost prvorodičky, která jen těžko zvládá nápor hormonů. Když k tomu přidáte ještě jednu tchyni…

Kotrmelce pana herce (pracovní názve Žebra, r. Tomáš Bařina) – postprodukce

Slavný herec Bořivoj Vojan přijíždí zcela nečekaně na regionální festival, kam nahlásil, že určitě nepřijede. Vinou taxikáře a tvrdohlavě bachyně si cestou narazí žebra, což náladu už tak nevrlého pána ještě zhorší. Náladu mu nevylepšuje ani amatérská organizace studentské akce, ani následná setkání, se stárnoucí přiopilou novinářkou Merhautovou zejména.

CELOVEČERNÍ DOKUMENTY

Bohdalka (r. Jiří Strach) – preprodukce

Celovečerní dokument o herečce Jiřině Bohdalové. Poprvé se před filmovou kamerou objevila v necelých pěti letech, konkrétně v roce 1935! Svého času o tom vyprávěl Karel Čáslavský v pořadu „Hledání ztraceného času“. První celovečerní film natáčela v roce 1937. Byl anoncován jako „mluvená groteska s českou Shirley Templovou“, jmenoval se „Pižla a Žižla na cestách“ a nikdy nebyl dokončen. Dochovala se nám jen část nesestříhaného a neozvučeného materiálu. Mihla se v několika prvorepublikových a protektorátních filmech. Na pražskou DAMU se hlásila celkem třikrát, než byla přijata. Vzápětí byl ale její tatínek zatčen Státní bezpečností a posléze odsouzen za velezradu. Těhotná Jiřina musela studia přerušit a postarat se o rodinu… Životní příběh Jiřiny Bohdalové je nejen vzrušující a plný nečekaných zvratů, ale zároveň představuje de facto kompletní dějiny českého zvukového filmu i Československé a České televize. Její kariéra trvá už neuvěřitelných 88 let!

KRÁTKÉ FILMY

Mezi dvěma břehy (r. Jan Jindřich Karásek) – preprodukce

Starý panelákový byt a v něm čtyřicetiletá žena, která působí poněkud opuštěně, ztraceně a bezradně. Po chvíli se ozve zvonek. Matylda jde otevřít až dolů ke dveřím. Stojí tam cizí muž. Ačkoliv dialog poněkud vázne, zdá se, že není neočekáván. Je to snad nějaké rande naslepo? Nebo netradiční forma terapie, prostřednictvím které se čerstvá vdova snaží vyrovnat se ztrátou svého manžela? A dokáže herec najatý agenturou být lepším manželem, než jí byl její skutečný muž?

Osmý den (r. Petr Pylypčuk) – festivalová uvedení

U lesního jezera se setkávají členové blíže nespecifikované náboženské sekty. Je to pro ně sváteční setkání, během kterého budou pokřtěni nejmladší členové. Šestnáctiletá Anna se v patriarchálním světě sekty ale dlouhodobě necítí dobře, opovrhuje autoritářským otcem i slabošskou matkou a v noci plánuje útěk se stejně starým Josefem. Jakou cenu za svoji svobodu ale bude muset zaplatit?