* Únor 2026 – Po třech nominacích na Evropské filmové ceny a patnácti nominacích na Českého lva má FRANZ i deset nominací na polské výroční filmové ceny Orły včetně těch za nejlepší film, nejlepší režii a nejlepší scénář. Gratulace všem!
– NAJLEPSZY FILM
– NAJLEPSZA REŻYSERIA, Agnieszka Holland
– NAJLEPSZY SCENARIUSZ, Marek Epstein
– NAJLEPSZA GŁÓWNA ROLA MĘSKA, Idan Weiss
– NAJLEPSZE ZDJĘCIA, Tomasz Naumiuk
– NAJLEPSZA MUZYKA, Mery Komasa, Antoni Komasa-Łazarkiewicz
– NAJLEPSZA DRUGOPLANOWA ROLA KOBIECA, Sandra Korzeniak
– NAJLEPSZY MONTAŻ, Pavel Hrdlička
– NAJLEPSZA SCENOGRAFIA, Henrich Boráros
– NAJLEPSZE KOSTIUMY, Michaela Horáčková Hořejší

* Únor 2026 – Velkou plichtou skončil 16. ročník Cen české filmové kritiky. Dvě trofeje získal SBORMISTR (nejlepší film Jiří Konečný a Ivan Ostrochovský, nejlepší herečka Kateřina Falbrová), dvě trofeje má i OTEC (nejlepší režie Tereza Nvotová, nejlepší herec Milan Ondrík) a po dvou skleněných hranolech si odnesla i LETNÍ ŠKOLA, 2001 (nejlepší scénář Dužan Duong, Lukáš Kokeš, Jan Smutný, objev roku Dužan Duong). Moje jediné letošní želízko v ohni, KARAVAN, vyšlo naprázdno.

Před šestnácti lety jsem patřil mezi otce zakladatele, letos jsem měl tu čest jednu z cen předávat. Navíc společně se skateboardistou Maximem Habancem. Bylo mi ctí.

Večerem opět provázel Jan Špaček a opět byl výborný. Dokáže uvolnit atmosféru, překvapit neotřelým vtipem, nabízet zajímavé úhly pohledu. Hrobové ticho si vysloužila závěrečná (a velmi dlouhá) promluva producenta Jiřího Konečného, která byla pronášena ve stínu toho, co všechno se kolem filmu SBORMISTR děje de facto od jeho karlovarské premiéry. Retraumatizace obětí, nedobrá komunikace s „majiteli příběhu“, abych použil terminologii Jiřího Havelky, a stále širší a silnější společenská debata, jak vlastně zacházet s příběhy podle skutečných událostí. Pár dnů před vyhlášením Cen kritiky někteří filmoví tvůrci, mj, režisérky Beata Parkanová a Zuzana Kirchnerová či producenti Pavel Strnad a Petr Oukropec, vystoupili s prohlášením na podporu obětí. Mj. se v něm říká: „Hluboce nás mrzí vše, co je spojeno s kauzou filmu SBORMISTR. Je pro nás nepřijatelné považovat za „náhodné prolnutí s reálným předobrazem“ filmový příběh, ve kterém se postava stejně jmenuje, je stejného věku, chodí do stejně koncipovaného sboru a stane se jí ve stejném roce stejné trauma.“

* Únor 2026 – Přiznám se, že za poslední měsíc jsem si na ni vzpomněl mockrát. Dokonce jsem se několikrát díval do mobilu, jestli nemám číslo na Terezu Brodskou, abych jí napsal a aspoň na dálku pozdravil. Možná intuice, možná předtucha, kdo ví, i tak mě ale zpráva o jejím odchodu překvapila a zaskočila. Několik minut jsem jí odmítal vzít na vědomí, zvlášť když na zpravodajských webech o tom ještě nebyla ani zmínka.

Byla pro mě ikonou, hvězdou nejzářivější svítivosti. Kamera ji milovala a ona se před ní dokázala proměňovat naprosto neuvěřitelně. Je zbytečné vyjmenovávat všechny role a filmy, v nichž zazářila. Brala mi dech zejména ve zralém věku, kdy dokázala odhodit ženské lpění na vlastní kráse a šla před kameru nenalíčená, s prvními vráskami. Zralá ženská a zralá herečka.

Jak prozradila v rozhovorech s Janou Klusákovou na počátku 90. let, trpěla mindrákem, že nemá konzervatoř, ani DAMU, že nemá žádné řemeslo. Přiznávala, že hraje „žaludkem“, intuicí, že ona nedokáže nic hrát, že se tou druhou ženou prostě musí stát. Nebála se přiznat řadu problémů v osobním životě, kdy pro ni práce byla často únikem a terapií. Litovala, že nedokázal být lepší matkou. Odmítala hrát krásné bezduché ženy, milovala režiséry, kteří jí dokázali zlomit, najít v ní něco, o čem třeba sama neměla tušení, že v sobě má. Šokovala, jak obyčejná je, jak silně o sobě dokáže pochybovat. Nesnášela se na sebe dívat, na filmovém plátně zejména. Viděla jen chyby (a vrásky). Hvězdná aura a pýcha jí někdy nezaslepily oči. Začínala po boku velkých hvězd a záhy pochopila, že ti nejlepší bývají zpravidla i nejpokornější a sama se tím snažila řídit.

Několikrát získala titul nejpopulárnější herečky Československa, obdobný úspěch slavila i v rámci Spolkové republiky Německo (!) a po pádu železné opony tvrdě kritizovala komunistický režim, který ji bránil v dalších nabídkách z kapitalistického Západu včetně nabídek z Hollywoodu.

Dnes už neodhadneme, co by bylo, kdyby. Jedno je ale jisté, JANA BREJCHOVÁ (1940-2026) dokázala být obrovskou hvězdou a patří mezi nejvýraznější osobnosti českého filmu druhé poloviny 20. století.

* Únor 2026 – Začátkem března vstoupí do českých kin komedie scenáristy a režiséra Ondřeje Hudečka POBERTA. Covidová pandemie byla krizí, velkou krizí. A jak známo krize je příležitost a příležitost zase dělá zloděje.

Lupyn a jeho parta jdou do akce!

* Leden 2026 – Pondělí 26. ledna 2026. Začátek nového dobrodružství.

* Leden 2026 – Gratulace všem nominovaným na Českého lva! Bylo mi ctí podílet se na filmech FRANZ (15 nominací), KARAVAN (11 nominací), NEPORAZITELNÍ (2 nominace), POHÁDKY PO BABIČCE (1 nominace) a PRVNÍ HLÍDKA (1 nominace). A hodně mě baví nominace v kategorii nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli, kde jsou nominováni Peter Kurth (Franz), Ivan Trojan (Franz), Josef Trojan (Franz), Ivan Trojan (Neporazitelní) a Dũng Nguyễn (Letní škola, 2001).

* Leden 2026 – Osm nominací proměnil v šest vítězství! 38. ročník Evropských filmových cen byl ve znamení velkého triumfu filmu CITOVÁ HODNOTA režiséra Joachima Triera. Dominoval v kategoriích nejlepší film, nejlepší režie, nejlepší scénář, nejlepší herec, nejlepší herečka a nejlepší hudba.

Českých želízek v ohni bylo letos pět, což je skvělé číslo, ale bohužel žádné se nakonec nepřetavilo ve vavříny vítězství. POHÁDKY PO BABIČCE se ucházely o ceny za Nejlepší evropský film a Nejlepší evropský animovaný film a FRANZ o ceny pro nejlepšího herce (Idan Weiss), nejlepší kostýmy (Michaela Horáčková Hořejší) a nejlepší masky (Gabriela Poláková).

* Leden 2026 – V neděli 11. ledna jsem na poslední chvíli (jak jinak) poslal svůj hlasovací lístek na letošní ročník Českého lva. Došlo mi u toho, že každý rok se opakují dvě věci: 1) mám problém hlasovat v kategorii hudba, protože mi v hlavě utkví jen jedna, maximálně dvě hudby (a hlasovací lístek má tři kolonky), takže složitě dohledávám, koho dát na to druhé, respektive třetí místo; 2) mám tendenci dávat každému z projektů, které byly loni podle mého názoru dobré, aspoň nějaký hlas. Prostě málokdy to ženu jedním směrem.

Mimochodem, v roce 2025 bylo do kin uvedeno 88 českých (a koprodukčních) filmů, z toho 49 hraných, 36 dokumentů a 3 animované filmy. To znamená, že každý čtvrtý den měl premiéru nějaký český film.

V pondělí 19. ledna budou vyhlášeny nominace, tak jsem zvědav, jak moc jsem byl ve shodě s ostatními členy Akademie. Nebo nebyl. 🙂

* Leden 2026 – Animovaná česko-slovensko-slovinsko-francouzská koprodukce POHÁDKY PO BABIČCE se stala s více než patnácti tisíci diváky třetím nejnavštěvovanějším slovinským filmem roku, což je na zemi se dvěma miliony obyvatel skvělé číslo.

* Leden 2026 – Šestnáctý ročník Cen české filmové kritiky ovládly se šesti nominacemi filmy OTEC a SBORMISTR. Z filmů, na nichž jsem se podílel, se v nominacích ocitl jen KARAVAN. O vítězství se bude ucházet ve čtyřech kategoriích – nejlepší film (Dagmar Sedláčková, Jakub Viktorín), nejlepší režie (Zuzana Kirchnerová), nejlepší herec (David Vodstrčil) a nejlepší herečka (Anna Geislerová).

* Leden 2026 – Tak jaká byla sledovanost „mých“ pořadů během vánočních a novoročních svátků?

21. 12. 2025, ČT1, 20:10 – ČERTÍ BRKO (scénář Robert Geisler a Tomáš Hodan, režie Marek Najbrt) – sledovanost 923 tisíc diváků (podíl na sledovanosti 25,02 %), nejsledovanější nezpravodajský pořad dne

24. 12. 2025, ČT1, 20:30 – ANDĚL PÁNĚ 2 (scénář Marek Epstein a Jiří Strach, režie Jiří Strach) – sledovanost 1,496 milionu diváků (podíl na sledovanosti 41,56 %), druhý nejsledovanější pořad dne

25. 12. 2025, ČT1, 12:40 –TAJEMSTVÍ STARÉ BAMBITKY 2 (scénář Evžen Gogela, režie Ivo Macharáček) – sledovanost 936 tisíc diváků (podíl na sledovanosti 41,46 %), třetí nejsledovanější pořad dne

31. 12. 2025, ČT1, 16:55 – ŠTASTNÝ SMOLAŘ (scénář Marek Epstein, režie Jiří Strach) – sledovanost 700 tisíc diváků (podíl na sledovanosti 25,63 %), sedmý nejsledovanější pořad dne

1. 1. 2026, ČT1, 20:10 – VLNY (scénář a režie Jiří Mádl) – sledovanost 1,170 milionu diváků (podíl na sledovanosti 32,99 %), nejsledovanější pořad dne

2. 1. 2026, ČT1, 20:10 – KONEC SVĚTA (scénář Ivan Arsenjev, režie Bohdan Sláma) – sledovanost 1,072 milionu diváků (podíl na sledovanosti 31,63 %), nejsledovanější nezpravodajský pořad dne

3. 1. 2026, ČT1, 7:55 – TONDA, SLÁVKA A KOUZELNÉ SVĚTLO (scénář Jana Šrámková, režie Filip Pošivač) – sledovanost 50 tisíc diváků (podíl na sledovanosti 6,40 %)

4. 1. 2026, ČT1, 21:50 – ZBOŽŇOVANÝ (scénář a režie Petr Kolečko) – sledovanost 380 tisíc diváků (podíl na sledovanosti 19,12 %)

6. 1. 2026, ČT1, 22:35 – REVIVAL (scénář a režie Alice Nellis) – sledovanost 131 tisíc diváků (podíl na sledovanosti 13,46 %)

* Leden 2026 – Film VLNY scenáristy a režiséra Jiřího Mádla vidělo na Nový rok 1,170 milionu diváků (podíl na sledovanosti 32,99 %) a snímek KONEC SVĚTA scenáristy Ivana Arsenjeva a režiséra Bohdana Slámy 2. ledna vidělo 1,072 milionu diváků (podíl na sledovanosti 31,63 %). Jasně nejsledovanější pořady prvních dvou dnů roku a vítězství před konkurencí o několik parníků.

* Leden 2026 – Všechno nejlepší do nového roku!

* Leden 2026 – Starší zprávy můžete sledovat v Novinkách 2025, Novinkách 2024, Novinkách 2023, Novinkách 2022, Novinkách 2021, Novinkách 2020 a Novinkách 2019.